Písmenkový hrací koutek

Jedním z těch naposledy zmíněných je jakýsi strýc, který se k nám přiženil a který ve chvíli smrti pravil:  " To je bída!"
A já, v rozkvétajícím čtyřiačtyřicátém roce svého žití, si sedím u pěkného nového stolu a píšu. Proč? Mám čas. Ten nový stůl se nachází v nové kanceláři v novém domě ve městě jménem Los Angeles, což dle mého přesvědčí španělsky značí Andělé. Los Angeles? A cože tu dělám? Inu, jako vždycky: dělám, co můžu...

Mlada sestricka byla jednim z andelu tohoto sveta. Jednoho rana, kdyz mi bylo moc zle, se dotkla mych oci a mych rukou svymi rty a probudila me z horecnateho spanku. Bylo to nejkrasnejsi probuzeni, jake jsem kdy zazil. Bylo to jako narodit se. Vedel jsem, ze mne miluje a ze ja miluji ji, a vedel jsem, a ona to vedela take, ze to, co milujeme oba, je zivot. Jednoho dne jsem se ji zeptal: Reknete mi sve jmeno? Chtel bych si vas pamatovat.Paula, odpovedela. Budu na vas vzpominat, dokud neumru, rekl jsem. Reknete mi, kde jste se narodila? Chtel bych vedet, kde jste prisla na svet. Narodila jsem se v San A. v Texasu, rekla mi. San Antonio, pravil jsem. To je mesto, ktere budu vzdycky milovat. texas budu taky vzdycky milovat.Reknete mi rok? Chtel bych vedet, kdy to zacalo. 1911, rekla. Vzdycky budu milovat ten rok, prohlasil jsem. Reknete mi, ktery mesic? Srpen, odpovedela. To je tak krasne, vydechl jsem. Jste moc nestastna? Ano, rekla. Vy take? Ano, odpovedel jsem ji, ale zaroven jsem velice stastny. Reknete mi o svem otci? Muj otec byl hrac. Posadil jsem se na posteli. Musim si tohle vyjasnit, poprosil jsem ji. Rozumim vam spravne, ze rikate, ze vas otec byl hrac? Ano, odpovedela. Porad jeste je. Vzdycky hral poker. Vracival se domu chvili predtim, nez jsme s bratrem odchazeli do skoly. Nekdy jsme ho potkali u zadniho vchodu, nekdy na dvorku, jindy na rohu. Kdyz vyhral, byval moc hodny a dal nam kazdemu po ctvrtaku, ale kdyz prohral, vubec nemluvil. Dokonce si nas ani nevsimnul.Muj bratr Paul stal a sledoval ho, jak odchazi, a pak celou cestu do skoly probrecel. To je tak krasne, rekl jsem. Povite mi o sve matce? Moje matka milovala meho otce, pravila, vic, nez kdy ktera zena milovala muze. RIkala vsem, ze muj tatinek je vynalezce. Kdyz odjel do El Pasa, rekla kazdemu, ze jel do New Yorku prodat svuj posledni vynalez, padak. Vas otec vynalezl padak? zeptal jsem se. To ne, rekla. Vynalezl tri nebo ctyri typy mechanickych hracek a jednu velice slozitou past na mysi. Vzdycky zacal vynalezat veci, kdyz nemel penize na poker. Cele tydny pracoval na jedne male hracce. Potom psal dopisy vyrobcum hracek a rikal mamince, ze uz mame po starostech. Ze budeme brzy bohati. Maminka byla moc stastna, jenze tatinek byl nepokojny a netrpelivy. Maminka verila, ze budeme brzy bohati, jenze tatinek ne. Dostal vzdycky dopis od vyrobce hracek, ze maji vsechny hracky, ktere potrebuji, a on pak rozbil tu vynalezenou hracku a muj bratr Paul zacal plakat, a ja jsem zacala plakat, a maminka rikala memu otci, ze je ji jedno, jestli nikdy nebudeme bohati. To je tak krasne, rekl jsem. Fungovalo to? Chytala ta past mysi? Nechytala mysi, rekla sestricka, ale fungovala dobre. Kdyz ji po dvou mesicich z El Pasa poslal dolarovy sek, rekla vsem, ze ji z New Yorku poslal pet set dolaru.  ... Zacal jsem chapat, jak skrze omyl vznika velikost v cloveku.